Klíčová novela zákona o elektroodpadu schválena
19. 10. 2026

Poslanecká sněmovna schválila klíčovou novelu zákona o elektroodpadu:
Zpřísňují se pravidla pro střet zájmů a ochranu finančních rezerv

Kolektivní systém je ze zákona neziskovou společností, jejímž jediným úkolem je efektivně plnit povinnosti výrobců a účelně spravovat jejich recyklační příspěvky. Pokud systém vytvoří úspory, mají se vrátit všem zapojeným výrobcům formou snížení příspěvků.
Problém nastává ve chvíli, kdy je neziskový kolektivní systém přes své akcionáře majetkově provázán s komerčním zpracovatelem elektroodpadu. V takovém případě hrozí, že zakázky jsou zadávány bez reálné soutěže a případné úspory nezůstávají v systému pro tisíce výrobců, ale končí jako vyplacený komerční zisk u úzké skupiny akcionářů stojících za zpracovatelským závodem. Novela proto nově posuzuje střet zájmů mnohem přísněji – nerozhoduje pouze přímé vlastnictví, ale i propojení skrze akcionáře a další přímo či nepřímo ovládané osoby.
Druhým pilířem novely je ochrana zákonné finanční rezervy. Peníze vybrané od výrobců mají sloužit výhradně jako garance pro budoucí financování zpětného odběru a recyklace.
Novela proto přísně zakazuje využívat tyto prostředky k poskytování rizikových podnikatelských půjček, úvěrů či zajištění závazků třetím osobám. Finanční rezervu lze zhodnocovat pouze bezpečným, zákonem vymezeným způsobem (např. na bankovních účtech nebo prostřednictvím konzervativních investičních nástrojů).
Jak ve svém aktuálním článku upozorňuje odborný portál Průmyslová ekologie, nová pravidla se v praxi nedotknou drtivé většiny výrobců ani transparentně fungujících kolektivních systémů. Z veřejně dostupných zdrojů a projednávání na půdě Výboru pro životní prostředí vyplývá, že legislativní úprava reaguje především na historické majetkové a finanční vazby mezi kolektivním systémem ASEKOL a zpracovatelskou společností ENVIROPOL (začleněnou do struktury AE Holding).
Právě zde došlo v minulosti nejen k majetkovému přeskupení mezi akcionáři, ale podle rejstříkových dokumentů také k poskytnutí půjčky ze strany kolektivního systému ve výši přibližně 320 milionů korun, která nebyla ani po více než deseti letech plně splacena.
Přísné lhůty a kontrola pod dohledem auditorů
Jakmile zákon nabude účinnosti, čeká všechny kolektivní systémy test transparentnosti: